Rozmnožování a porod

Rozmnožování

Schopnost rozmnožování je jednou ze základních vlastností živé hmoty. Umožňuje zachování druhu. Způsob rozmnožování je u odlišných živočišných forem různý. Rozlišujeme způsob nepohlavní a pohlavní. Nepohlavní forma se vyskytuje u nižších organizmů a noví jedinci vznikají dělením mateřské buňky.

Forma pohlavního rozmnožování se vyskytuje u ostatních druhů (některé nich jsou zároveň schopné i rozmnožování nepohlavního). V tomto případě nový jedinec vzniká ze dvou buněk (samčí a samičí), které jsou pro tuto funkci specializované (gamety). Nově vzniklá buňka (zygota) představuje kombinaci genetických možností obou výchozích buněk.

Pes se rozmnožuje pohlavně. Nový jedinec se vyvíjí z buňky, která vznikla spojením vajíčka a spermie. Tyto buňky jsou vytvořeny v pohlavních žlázách (varlata u samců, vaječníky u samic).

Pohlavní orgány samčí

K samčím pohlavním orgánům psa řadíme varlata, nadvarlata,chámovody, přídatné pohlavní žlázy a pyj. Varle a nadvarle jsou uloženy v šourku, pyj v předkožce.

Šourek je vak, který představuje vychlípeninu stěny břišní. Na jeho povrchu je kůže porostlá jemnými chlupy. Je rozdělen přepážkou na dvě poloviny. V šourku je teplota o 3 až 4 C nižší než v konečníku, to má význam pro správný vývoj spermií ve varleti.

Varle je párová samčí pohlavní žláza uložená v šourku. Tvoří se v ní spermie samčí pohlavní hormon testosteron.

Nadvarle je útvar připojený k varleti. Představuje orgán, ve kterém se spermie vytvořené ve strukturách varlete shromažďují a dozrávají.

Chámovod vystupuje z nadvarlete, tříselným kanálem vstupuje z šourkové dutiny do dutiny břišní a ústí do močové roury.

Z přídatných pohlavních žláz je u psa vytvořena pouze předstojná žláza (prostata). Sekret této žlázy představuje přirozené ředidlo spermií, obsahuje některé živiny pro spermie důležité a látky, které spermiím upravují prostředí během jejich průchodu močovou rourou a v pochvě. Sekret předstojné žlázy představuje průzračná kapalina, která obsahuje volné aminokyseliny, anorganické soli a neobsahuje cukr.

Pyj je orgán plnící dva účely. Slouží k vypuzování moči a k vpravení semena do pohlavního ústrojí samice. Má schopnost topoření (erekce). To je umožněno přítomností topořivých těles. Topoření (erekce) je reflexní děj, jehož centrum se nachází v bederní míše. Celý pyj je v době pohlavního klidu zastrčen v předkožce, která je uvnitř tvořena bezchlupou kůží s četnými mazovými žlázami, které vyměšují předkožkový maz (smegma).

Pohlavní orgány samičí

Pohlavní orgány samičí slouží k tvorbě pohlavních buněk a hormonů, k páření a na rozdíl od samců vytváří prostředí, ve kterém se vyvíjí oplozené vajíčko v zárodek a plod, který je pak při porodu vypuzen z těla matky. Řadíme mezi ně vaječníky, vejcovody, dělohu, pochvu a vulvu (ochod).

Vaječníky jsou párové samičí pohlavní žlázy, ve kterých se tvoří a vyvíjejí samičí pohlavní buňky - vajíčka a tvoří se zde pohlavní hormony - estrogeny a progesteron.

Od vaječníků do děložních rohů vedou vejcovody. Jedná se o párový orgán tvořený klikatou trubicí. Přední konec je volný. Je otevřen do břišní dutiny, k vaječníkům naléhá zvláštní rozšířenou částí, tzv. nálevkou vejcovodu.

Děloha je dutý orgán, který slouží k vývoji zárodku. Je rozdělena na tělo, dva děložní rohy a děložní krček.

Pochva je vlastní kopulační orgán uložený v pánvi. Pochva je rozdělena panenskou blánou na vlastní pochvu a poševní předsíň. Na spodní straně ústí močová roura.

Vulva (ochod) je tvořena u feny dvěma stydkými pysky, na spodní spojce je poštěváček.

Páření, pohlavní reflexy

Páření (pohlavní akt) je složitý reflexní děj tvořený řadou podmíněných a nepodmíněných reflexů, při nichž je ztopořený pyj zasunut do pochvy. Závěrem pohlavního aktu je semeno ejakulováno do pochvy samice. Mezi nepodmíněné (vrozené) pohlavní reflexy řadíme reflex ztopoření pyje, pojímací reflex, zasunutí pyje, reflex tření a reflex vysemenění. Podmíněné pohlavní reflexy vznikají zejména u samců používaných k inseminaci.

Osemenění

Osemenění je uskutečněno u psů v rámci pohlavního aktu (přirozená cesta) nebo inseminací. V obou případech se jedná o vpravení ejakulátu do pohlavních orgánů říjící samice. Častější způsob je u psů osemenění cestou přirozenou. V současné době se inseminace u psů využívá pouze vzácně, zejména v případech, kdy není možné z různých důvodů zajistit osemenění cestou přirozenou.

Říje (hárání) feny

Pohlavní dospělost provázená rozvojem pohlavních orgánů feny se projevuje vnějšími a vnitřními změnami, které se nazývají říje nebo hárání. Tyto změny jsou podmíněny složitým mechanizmem působení hormonů podvěsku mozkového, brzlíku a vaječníků. Zpravidla je říje feny vyvolána dvakrát do roka, ve výjimečných případech hárá fena fyziologicky i třikrát do roka. Někteří vnější činitelé (např. mimořádná zima, nesprávná výživa) mohou nástup říje oddalovat. Vliv na termín hárání má také společné ustájení fen. Termíny jejich hárání se zpravidla během jednoho roku sblíží natolik, že dochází ke skupinovému hárání s rozdílem několika týdnů až dnů. Tomuto jevu říkáme synchronizace říje.

Říji feny dělíme na tři fáze: proestrus, estrus a metestrus

V proestru (začátek říje) sliznice dělohy silně zduřuje, ke konci tohoto období fena začíná krvácet (barvit), vulva je zduřelá.

Estrus je období vlastní říje, ve vaječnících se uvolňují vajíčka, silně červené zbarvení přechází v hnědavou barvu a slábne. V tomto období je vulva zduřelá, fena se často vylizuje, močí častěji ve velice malých množstvích. V období 3. až 8, dne říje krvácení natolik zesílí, že se fena již nestačí očišťovat a krev z ní po kapkách kape na zem. Sliznice pochvy je výrazně lesklá a načervenalá, vulva je až dvakrát zvětšená. Fena ještě není svolná k páření, ale ztrácí poslušnost, má tendenci utíkat, sama vyhledává psy, dráždí je, je neklidná a trvale sleduje možnost úniku. Říji je možné pohodlně zjistit u feny, která je držena v bytě a je tedy denně pozorována. U fen držených v hromadném ustájení v kotci nebo ve výběhu je mnohdy obtížné zjistit zejména počáteční stadium říje. Období uvolňování vajíček u většiny fen probíhá v období 9. až 13. dne, u některých fen až do 16. dne, proto je zjištění počátku říje velmi důležité pro stanovení nejvhodnější doby pro nakrytí feny. Nesprávný odhad tohoto termínu je hlavním důvodem převážné většiny neúspěšných krytí. Stanovení nejvhodnější doby krytí feny je velmi individuální,některé feny je nutné krýt již 9. až 10. den, jiné vyžadují krytí až kolem 14. dne, vyskytují se však i feny, které porodily zdravá štěňata po krytí v 16. až 19. dnu říje.

Metestrus je období, kdy říje končí, děložní sliznice je připravena přijmout uvolněná oplozená vajíčka, ve vaječníku vzniká žluté tělísko. V tomto období dochází bud' k březosti (žluté tělísko ve vaječníku přetrvává) v případě, že došlo k oplození, nebo fáze metestru přechází v diestrus (děložní sliznice se zklidňuje, žluté tělísko se vstřebává) a říje přechází do období celkového klidu - anestrus.

Krytí feny

Fena by měla být kryta pouze v případě, že je zdravá, parazitologicky vyšetřená, příp. odčervená, očkovaná proti běžným infekčním onemocněním a v termínu, který je pro krytí vhodný.

Krytí feny můžeme rozdělit na tři stadia: 1. předehra před krytím, 2. vlastní krytí feny, 3. svázání psa s fenou.

Ve stadiu předehry se zvířata probíhají, hrají si spolu, pes fenu olizuje za ušima a na vulvě, naskakuje na ni a fena mu uniká, očichává psa v okolí předkožky. Účelem předehry je seznámení zvířat a vzájemné vydráždění sexuálních reflexů. Ve stadiu vlastního krytí zůstává fena psovi stát, prohýbá se ve hřbetě, rozkročuje zadní končetiny a trpělivě čeká.

Za příznivých vnějších a vnitřních podmínek pes zasune pyj do pochvy a stadium krytí přechází do stadia svázání. V tomto stadiu dochází k enormnímu zvětšení topořivých těles a žaludu pyje psa a je nezbytné pro dopravení celé dávky do pochvy, resp. dělohy feny. Ejakulace semene u psa probíhá po kapkách s jedno až třísekundovými intervaly po celou dobu svázaní. Pes po svázání s fenou zůstává v poloze, kdy břicho psa je na zádi feny a přední nohy vedle předních nohou feny nebo se k feně otáčí zády tak, že si zadní končetinu "přehodí" přes záď feny a stojí tak na všech čtyřech končetinách zádí k zádi. Při těchto polohách dochází k natahování pochvy a dělohy a v děloze vzniká podtlak, který umožňuje nasávání vyměšovaného semene děložním krčkem do dělohy. Svázání trvá různě dlouhou dobu, nejčastěji od 10 do 30 minut.

V některých případech, zejména v důsledku požadavků některých chovatelů se provádí tzv. opakované krytí. Obvykle se provádí minimálně po 48 hodinách.

Březost

Březost je fyziologický stav organizmu feny, kdy se v děloze vyvíjí obvykle více plodů. Začíná uhnízděním oplozeného vajíčka a končí vypuzením zralého plodu při porodu. Jedná se o stav organizmu feny, jehož cílem je zdárný vývin nového potomstva. Tomu se také podřizují všechny ostatní funkce. Březost u feny trvá v průměru 63 dnů (58 až 70).

V průběhu říje se z vaječníku uvolní během tří až pěti dnů několik desítek tisíc vajíček, která se v dalších 3 až 10 dnech dostávají do dělohy. K oplození vajíček dochází zpravidla ve vejcovodech. Po splynutí jádra spermie a vajíčka vzniká zygota. Zygota dále ve svém vývoji pokračuje dělením - mitózou. Oplozené vajíčko sestupuje vejcovody do dělohy, zde se uhnízdí v děložní sliznici a dochází k jeho dalšímu dělení. Dále prochází stadii moruly a blastuly. Po dalším dělení se buňky diferencují a vzniká zárodek - embryo, kolem něhož se tvoří plodové obaly. Na povrchu plodových obalů se vytváří placenta pronikající do sliznice a stěny dělohy. Každý plod má svoji placentu. Ta zajišťuje plodu přijímání živin a vylučování jeho metabolitů, což je nezbytnou podmínkou jeho úspěšného vývoje.

Těsně po nakrytí má mít fena klid. Pro zdárný vývoj plodu je od začátku březosti nutné, aby fena měla dostatečný pohyb, zejména v první polovině březosti může být fena zatížena takovou pracovní zátěží, na jakou byla zvyklá před nakrytím.

Zabřeznutí je u feny charakterizováno různými příznaky, které se projevují především změnami v chování. Fena se stává na první pohled pohodlnější a je méně ochotná k práci. Dalším příznakem je zvýšená žravost, v některých případech se však u feny vyskytne nechutenství (pravděpodobně v důsledku silných hormonálních přeměn), které samo po několika dnech vymizí. Klidné feny se v březosti stávají obvykle dráždivější, ostré naopak klidnější, mnohé feny jsou mazlivější.

Příprava k porodu

Vlastnímu porodu předchází fáze přípravy k porodu. Mezi příznaky blížícího se porodu patří propadlé břišní stěny nad slabinou, vulva zduří a oplošťuje se partie mezi sedacími hrboly, zčervená sliznice vchodu do pochvy, přechodně se objeví hlenovitý, průhledný výtok, fena je neklidná, snaží se o olizování vulvy, zduří vemeno a struky, vemeno je na pohmat teplé, načervenalé, fena zalézá na porodní místo (do boudy, temných a klidných míst v bytě apod.). Dalším příznakem je snížení množství přijatého krmiva 12 až 24 hodin před porodem. Posledními příznaky fáze přípravy k porodu jsou první slabé bolesti, fena se často otáčí k břichu, vstává a lehá, občas hrabe končetinou, častěji močí, začíná zrychleně dýchat. Čím je fena citlivější, tím jsou tyto příznaky intenzivnější a dříve se objeví. Obecně trvá fáze přípravy k porodu l až 2 hodiny, u některých fen až 10 hodin.

 

Porod

Porod je fyziologický proces, při němž je zralý plod vypuzen z dělohy po hlavními cestami. Vypuzení se děje aktivními stahy svaloviny dělohy a břišního lisu za spoluúčasti celého organizmu.

Průběh vlastního porodu rozdělujeme do tří fází: 1. fáze otevírací, 2. fáze vyluzovací, 3. fáze poporodní.

Ve fázi otevírací jsou stahy dělohy poměrně slabé a zevně nezřetelné. Těmito stahy je plodový vak s plodem vtlačován do děložního krčku, který se postupně roztahuje, až vytvoří s pochvou stejnoměrně širokou rouru. Plodový vak tudy postupuje dále do dělohy. Fena vykazuje neklid.

Ve fázi otevírací jsou porodní bolesti větší a častější a jsou podporovány stahy břišních svalů. Toto stadium je považováno za vlastní porod. Štěně je vytlačováno porodními cestami buď hlavou a předními končetinami, nebo zádí a zadními končetinami napřed. Většina fen zaujímá v tomto stadiu polohu vleže na boku nebo na břiše, menšina rodí v poloze v sedě. Během porodu se u fen objevuje výtok tmavozelené barvy. Jakmile štěně opustí porodní cesty, fena prokousne plodový obal a vylizováním zbavuje narozené štěně plodové vody z obalu, který požírá. Pokud vyjde s plodem placenta, požírá ji. Po přerušení pupečního provazce dochází k prvnímu vdechu štěněte.

Fena rodí většinou více štěňat. Intervaly mezi vybavováním jednotlivých štěňat jsou různě dlouhé, na konci vypuzovací fáze se prodlužují (průměrně 1 hodina).

V průběhu poporodní fáze dochází k vypuzení zbylých lůžek, která bud' odstraní majitel, nebo je fena za jeho nepřítomnosti pozře. Příznakem ukončeného porodu je propadlá břišní stěna. V tomto období dochází k uzavírání děložního krčku, úpravě dělohy do původního stavu a mění se i poměry hormonální.

 

 

Zdroj: www.cz-pes.cz

Kalendář akcí

14.06.2017 20:11
Ve dnech 1.7. a 2.7. bude probíhat po Beskydký výstava psů v Polsku, Bielsko - Biala. Vítězové dostanou oba dva dny tituly, které je možné započíst pro Polský šampionát. Více informací zde.
21.04.2017 23:18
51. ročník Mezinárodní výstavy psů všech plemen INTERCANIS CACIB FCI proběhne ve dnech 24.6 - 25.6. 2017, kdy Pyrenejský horský pes bude posouzen dne 25.6.2017 pane Miroslavem Václavíkem. Pevně věřím, že se na výstavě setkáme s početným zástupem milovníků plemene. Pro více informací o této výstavě prosím navštivte web INTECANIS.
25.03.2017 19:35
22. Slezská výstava psů, se bude konat v sobotu 13.5.2017.  Místem konání výstavy budou opět prostory sportovně rekreačního areálu v Hlučíně. Více informací o výstavě naleznete zde.
25.03.2017 19:28
15.dubna 2017 v areálu Dočkalova Mlýna (okres Havlíčkův Brod) bude probíhat jarní klubová výstava klubu pyrenejský plemen. Plemena pyrenejský horský pes, pyrenejský mastin a katalánský ovčák bude posuzovat známý a uznávaný rozhodčí - Rafael Escar Tabueña (Španělsko), chovatel pyrenejských horských psů, CHS Torre de Justo. Všechny příznivce pyrenejský plemen srdečně vítáme.
25.03.2017 19:25
8-9.4.2017 se koná v Ostravě na výstavišti Černá Louka Národní výstava psů. Pyrenejský horský pes bude posouzen 9.4.2017 v 10:50. Všichni jsou srdečně vítáni.

Kontakt

CHS PERLA SILESIA Doubrava 327
735 33 Doubrava
Czech Republic
tel: +420 605 137 510

facebook.com/markettta
langerovamarketa@gmail.com