Výživa feny před a po porodu

 

Reproduktivní stádium života je nutričně náročná doba pro fenu. Během tohoto období příjem energie a živin musí být adekvátní nejen pro její zachování, ale i pro podporu normálního růstu plodů a jejich vývoj během březosti a produkci mléka během laktace. Na vrcholu laktace požadavky feny na energii a živiny mohou stoupnout na tří až čtyř násobek udržovacích potřeb. Toto může zahrnovat konzumaci velkých objemů krmiva v době jejich vyšších požadavků, udržení dostatečného objemu může být problémem. Je proto výhodné jíst krmivo, které je:

  1. Koncentrované s ohledem na růst a energii a množství živin
  2. Chutné k podnícení příjmu
  3. Vysoce stravitelné pro redukci objemu

Během březosti a laktace, obsah a rovnováha živin v krmení jsou důležité a musí být pečlivě regulovány. Je nutné krmit vyvážené krmení, nicméně zvýšené potřeby živin musí být pokryty, když objem krmiva je zvýšen k pokrytí potřeb energie feny. Další přidávání vitamínů a minerálů není nutné a může být aktuálně nebezpečné, protože způsobuje nerovnováhu v krmivu. Přídavky vápníku a vitaminu D jsou někdy podávány fenám v pozdní době březosti a laktaci jako „pojistka“, nicméně tyto nezabraňují eklampsii a mohou ve skutečnosti zvýšit riziko eklampsie nebo calcinosis u feny a vytvářet tak vývojové abnormality u štěňat.
Průměrná doba březosti u fen je 63 dnů, ale její potřeba energie se zvyšuje nejvíce v poslední třetině gestace, kdy plody nejvíce přibývají na váze. Je proto důležité, zabránit překrmování v ranné březosti, poněvadž toto může vést k ukládání nežádoucího tuku a může fenu predisponovat k problémům při porodu. Postupné zvyšování přídělu krmiva během druhé poloviny březosti je vše, co je nutné dostačující doporučení jsou zvýšit příděl krmení o 15% záchovné dávky feně každý týden od pátého týdne. Během týdne před porodem musí fena dostávat o 60% více krmiva než v době krytí.
Protože zvýšené požadavky na krmení vynucené březostí jsou relativně malé, mohou být obvykle splněny jednoduchým zvýšením objemu normálního krmení pro fenu, pokud předpokládáme, že je nutričně kompletní a vyvážené. Nicméně v pozdní březosti a zvláště v případech, jestliže vrh je veliký prostor představovaný březí dělohou může být tak velký, že místo pro potřebné množství krmiva je omezené a je redukovaný apetit. V těchto případech podávání koncentrovaná krmiva taková jaká jsou označena např. Active nebo určena pro růst štěňat může pomoci zabezpečit adekvátní množství a nabízíme-li menší, častější krmení může to být ku prospěchu.
Laktace představuje nejvíce nutričně náročné období života pro fenu. Během prvních čtyř týdnů po porodu musí fena dostatečně jíst, aby uživila sebe a svá rychle rostoucí štěňata. Extra potřeby energie a živin nad jejím normálním příjmem jsou v závislosti na velikosti a věku jejího vrhu, ale vrchol laktace (tři až čtyři týdny po porodu), fena potřebuje jíst něco přes čtyřnásobek její normální záchovné potřeby. Nedodává-li krmení dostatečné množství žádaných živin, fena začne vyživovat štěňata ze svých rezerv s následnou ztrátou hmotnosti a kondice. Není-li fena schopná produkovat dostatek mléka nebo nepřijme objem krmení, který potřebuje, potom musíme uvažovat o ranném umělém přikrmování štěňat, aby se feně i štěňatům dařilo (prospívali).
Příděl krmení musí být zvýšen postupně během prvních čtyř týdnů laktace podle toho jak fena potřebuje. K pokrytí vyšších potřeb laktace krmení musí být předkládáno chutné, vysoce stravitelné, koncentrované v několika malých krmeních nebo ad libitum (podle libosti) a krmení musí být dostupné i v noci. Neomezené pití vody musí být povoleno, poněvadž jsou nezbytná velká množství, která mohou být zahrnuta v produkci mléka.
Produkce mléka je ovlivněna kvantitou a kvalitou proteinů v krmení a je důležité, aby přídavky ke krmení měly dobrou kvalitu. Není vhodné jednoduše zvýšit objem energie v krmení přidáním zdrojů tuku nebo cukrů - karbohydrátů. Vhodná jsou krmení určená pro růst nebo speciálně pro březost a laktaci pro krmení v této době.
Odstav vrhu může být proveden postupně, poněvadž náhlá separace feny a štěňat může vést k zánětu mléčné žlázy (mastitis) u feny a ke zpomalení růstu štěňat. Většina štěňat se začíná zajímat o pevné krmení ve věku asi 3-4 týdnů, ačkoliv malá množství měkkého krmení mohou být předkládána již ve dvou týdnech. Věk, od kterého je alternativní krmení akceptováno, závisí na velikosti vrhu a množství mléka feny, ale je jasné, že mléko feny zůstává primárním zdrojem živin do věku čtyř týdnů štěňat. Jsou-li štěňata schopná jíst, může být fena od nich oddělena na prodlužující se dobu, aby se snížila produkce mléka. Odstavení může být úplné mezi 6-8 týdnem a doporučuje se omezit krmení feny na její záchovnou hladinu postupně během odstavu štěňat. Nicméně, ztratila-li fena kondici během kojení, podáváme ji krmení bohaté na živiny a energii do doby její dřívější kondice.

Výživa březích a kojících fen

Kvalita reprodukce psů je podmíněna velkou řadou faktorů. Kromě výběru exteriérově špičkových jedinců je to také výběr zdravých, reprodukce schopných jedinců, kteří nejsou nositeli geneticky přenosných onemocnění. Na formování chovné kvality v podobě vyrovnaného temperamentu, dobré kondice, pevné tělesné stavby, ale i bezproblémové schopnosti zabřezávat, donosit plody, porodit plně životaschopná mláďata v počtu a velikosti odpovídající plemenné příslušnosti a odchovat je, se podílí tři základní faktory:

- charakter vnějšího prostředí
- způsob chovu
- kvalita výživy.

Pokud se zaměříme na samotnou výživu, pak u fen v reprodukčním věku jsou tři období, kdy sehrává kvalita výživy velmi důležitou roli. Je to období:

- páření
- březosti
- kojení

V současné době, kdy je na trhu dostatek kvalitních kompletních granulovaných směsí a záplava minerálních a vitamínových doplňků, se víceméně nepotýkáme s problémy nedostatku minerálů a vitamínů, a1e spíše se setkáváme s problémem dnešní doby, kterou je optimální hmotnost fen. Kvalitní výživa matky je nezbytná pro dosažení dobré životaschopnosti, zdraví a růstu potomstva. Podváha se může projevit sníženou schopností zabřezávat, opožděným nebo nerovnoměrným vývinem plodu, odumření plodů v době březosti, ztíženými porody (slabé porodní stahy), porody malých a málo životaschopných štěňat apod. Podobně je tomu při obezitě. V důsledku nadměrného ukládání tuku do jednotlivých orgánů se snižuje jejich motorika (schopnost stahovat se), což může vést k nedostatečným stahům při porodu, přenášení štěňat apod.

Výživa březích fen

Potřeby fen jsou přímo závislé na velikosti, počtu a fázi vývoje plodu. Dá se říci, že prvních tří týdnů se potřeby březích fen příliš neliší od fen nebřezích neboť růst plodu v této době je víceméně velmi pomalý. (Vývoj orgánových systémů plodů v této době je enormně rychlý.) Štěňata dosahují okolo 40. dne březosti pouze 30% velikosti štěňat při porodu. Teprve mezi 40. a 50. dnem dosáhnou až 75% porodní hmotnosti a 50% porodní délky. Z těchto faktů prakticky vyplývá celá podstata přístupu k výživě březích fen.

Výživný stav fen v době páření a v první polovině březosti

Pokud má fena v době páření optimální hmotnost není třeba prvních 5 týdnů upravovat krmnou dávku ani způsob krmení. Dostačující je krmení jen 1x denně krmivem s obsahem 26% bílkovin. Zásadou je, že fena v první polovině březosti nemá přibírat na hmotnosti.

Naopak obezita fen v době páření nebo překrmování fen v první polovině březosti vede pouze k nadměrnému ukládání podkožního a orgánového tuku, který je pro vývoj plodů zcela nevyužitelný. Tuková tkáň je pouze další zátěží cévního systému a srdce feny, v dutině břišní ubírá prostor zvětšující se děloze, omezuje kondiční aktivitu feny a tím výrazně snižuje kvalitu svalové činnosti (např. omezuje intenzitu stahu břišního lisu při porodu) a podobně.

Druhým extrémem jsou feny hubené až kachektické. Přestože u většiny takovýchto fen se v první polovině březosti nemusí projevit žádné známky reprodukčních obtíží, je pro ně nebezpečná fáze nechutenství. Částečné nebo úplné nechutenství se u březích fen objevuje zpravidla od 15. až 20. dne březosti a trvá několik dní. Většinou nepřesáhne dobu jednoho týdne. Avšak pro vyhublé březí feny, které nemají řádné rezervy, je to velmi kritická fáze. Aby tyto feny přežily a přežily i jejich plody, vytváří si feny potřebnou energii a stavební látky z vlastních orgánů a tkání, jako např. ze zbytkového tuku a ze svaloviny. Tento ochranný mechanismus sice umožní feně nějakou dobu přežít, avšak velké množství rozpadových látek, které při těchto procesech vznikají, jsou pro plody velmi toxické. Proto se může u vyhublých fen stát, že zplodiny látkové přeměny společně s nedostatkem energie a výživných látek způsobí v první polovině březosti v lepším případě zbrzdění vývoje plodů, v horším redukci plodů až úplný potrat. U vyhublých fen, abychom předešli těmto komplikacím, volíme proto již v první polovině březosti vysoce energeticky bohaté krmivo s obsahem minimálně 30 až 39% bílkovin. Krmíme feny 2 až 3x denně v menších dávkách. Množství krmiva se přitom podřizuje váhovým přírůstkům feny, tj. tak abychom dosáhli chovné kondice do 6. týdne březosti.

Stejný problém ve vývoji plodů může nastat také pokud bychom se snažili o rychlé zhubnutí obézních březích fen. Rozpadové produkty odbourávaných tuků snadno pronikají přes placentární bariéru a způsobují zástavu růstu plodů a jejich odúmrtí.

Feny s mírnou obezitou proto víceméně udržujeme na stejné hmotnosti až do 6. týdne březosti.

Krmíme je 1. až 2x denně standardním krmením (do 26% bílkovin) a denní dávku balancujeme dle průběžně zjišťované hmotnosti. U fen s vysokým stupněm obezity můžeme dosáhnout vhodnou dietou s obsahem do 10 % bílkovin a alespoň částečný úbytek na váze, který by však neměl z důvodu zátěže organismu a plodů rozpadovými látkami překročit v přepočtu snížení hmotnosti o víc jak 1 % za měsíc.

Výživný stav fen v druhé polovině březosti

Od 5. týdne začíná intenzívní růst plodů a fena již přestává být schopna krýt potřeby intenzivně rostoucích plodů z běžné krmné dávky. Podle počtu plodů bychom měli denně zvyšovat množství předkládaného krmiva o 0,5-l,5% a to tak, aby na konci březosti krmná dávka na den byla zvýšena o 25 až 50% oproti záchovné dávce nebřezích fen. (V praxi jsou tyto zvyšující se potřeby kryty navýšením denní krmné dávky o 10% každý započatý týden březosti.) Tím bychom měli být schopni dosáhnout maximálního tělesného přírůstku do termínu porodu l5 až 25 %. To představuje maximálně 0,5% přírůstku denně v průběhu celé druhé poloviny březosti. (Např. 15 kg fena má na konci březosti mít maximálně l7 až l9 kg).
Abychom dosáhli zvýšení dotace živinami a energií v krmné dávce a nezvyšovali přitom významně její objem, přecházíme v druhé polovině březosti z krmení standardního (do 26% bílkovin) na krmení pro březí a kojící feny (zátěžové psy), které obsahuje zvýšené množství bílkovin a energetické složky. Optimální pro začátek druhé poloviny březosti je krmení 2 až 3x denně krmivem s obsahem 30% bílkovin.
Vzhledem k tomu, že kolem 50.dne březosti dosahují plody 75% porodní hmotnosti a objem dělohy vyplňuje více jak polovinu dutiny břišní, dochází k výrazné redukci prostoru pro vnitřní orgány dutiny břišní. Především roztažnost trávícího aparátu je silně omezena. Proto od 50. dne březosti je vhodné podávat krmení již 3 až 5x denně v malých množstvích, abychom se vyhnuli zátěži zažívacího aparátu nadměrným objemem krmiva, které by mohlo vést např. ke zvracení. Mimo to prudké zvětšení břicha (hmotnsti fen) v posledních 10. dnech březosti se často projeví v omezení jejich pohybové aktivity, což se může odrazit ve sníženém příjmu potravy nebo i problémy s kálením. Ke snížení chuti k příjmu potravy může vést také rychlé zvýšení hmotnosti feny v důsledku obezity, což způsobuje navýšený příjem a zásobení plodu živinami a energií.

Výživný stav fen po porodu

Porod je období doprovázené velkými změnami v hormonálním profilu fen. Prudce klesá hladina progesteronu, který chránil březost a nepřímo se podílel na zvýšeném příjmu potravy, stoupají hladiny estrogenu (zvyšuje citlivost dělohy k oxytocinu), relaxinu (uvolňuje porodní cesty), oxytocinu (vyvolává stahy dělohy) a prolaktinu (způsobuje tvorbu mléka). Všechny tyto hormonální změny se projevují v podobě porodních bolestí, které jsou spojené s neklidem fen a 12 až 24 hodinovým předporodním nechutenstvím. Také vlastní porod přestože je energeticky velmi náročný je provázen nechutenstvím. Fenám se chuť ke žrádlu vrací zpravidla do l0. hodin po vypuzení posledního štěněte a jeho lůžka. Pro co nejrychlejší návrat k příjmu potravy se fenám snažíme zvýraznit chutnost jejich krmiva, například předkládáním masových vývarů nebo teplou vodou zvlhčeného krmení.
1. až 3. denní nechutenství v období extrémní zátěže, jakou porod je, musí tedy fena vystavit pouze z případných rezerv. Proto za optimální hmotnost fen těsně před porodem je považováno její zvýšení 10 až 15% a po porodu pokud zůstane zvýšená o 5 až l0% oproti období před březostí. Pouze tato energetická rezerva umožňuje fenám bezproblémově zvládnout porod a poporodní období.
Nedostatečné energetické rezervy u vyhublých fen při porodu mohou vést ke snížení intenzity děložních stahů, což se projeví ve zpomalení fáze vypuzování plodů, ve snížené životaschopnosti plodů (přidušení) a úhynech štěňat krátce po narození. Často slabé porodní bolesti doprovází dočasné přerušení porodu, případně může dojít i k úhynu matky z vyčerpání. Přestože v období okolo porodu feny odmítají přijímat potravu, předkládání stravy v neomezeném množství je v této době striktní podmínkou.

Výživa zárodku /plodu

Přibližně 1 až 2 dny po oplození je výživa nově vzniklého zárodku zajišťována především ze zásobních látek, které byly původně obsaženy v buněčné cytoplazmě vajíčka. V následujícím období, kdy zárodek sestupuje ve vejcovodu směrem k děloze, získává živiny jen jejich pasivním přestupem z tekutiny tvořené sliznicí vejcovodu. Také první dny v děloze, tj. 9. až 11. den po oplození, je zárodek vyživován stále jen z okolní tekutiny tentokrát z tzv. děložního mléka, ve kterém zárodek zpočátku volně plave. Děložní mléko je tekutina, která se tvoří ve žlázkách děložní sliznice. V době sestupu do dělohy dosahuje zárodek velikosti pouhých 0, 6 mm. Teprve po uhnízdění (přichycení se zárodku ke stěně dělohy), se utvoří pevné placentární spojení s matkou, které plně přejímá výživu plodu cestou, filtrace živin z „mateřské krve“. Dá se říci, že jakékoliv přímé ovlivňování výživy vyvíjejícího se jedince je prakticky až do porodu nemožné. Přesto nesprávná výživa matky je jednou z častých příčin zdravotních poruch a abnormalit ve vývoji mláďat.

Pro posouzení správné výživy matky v době březosti nám slouží posouzení následujících ukazatelů:

- zdravotní stav matky
- výživný stavu matky
- hmotnostní přírůstky matky
- zhodnocení růstové křivky mláďat

Výživa kojících fen

Přístup k výživě kojících fen se opírá o skutečnost, že produkce mléka je velmi náročná na potřebu živin a energie, dokonce více jak v období březosti. Výživa fen v období kojení je proto postavena na snaze zabránit jejich dramatickému hubnutí při zachování schopnosti fen tvořit takové množství mléka, které by plně pokrylo potřeby štěňat do 4. týdne stáří (vrchol tvorby mléka). Toleruje se pokles hmotnosti feny o 10 % oproti její hmotnosti těsně po porodu. Pro posouzení schopnosti feny bezproblémově odchovat štěňata se opíráme o zhodnocení výživného stavu fen, jejich hmotnosti při porodu, počtu a velikosti štěňat ve vrhu a v množství tvořeného mléka. U fen s průměrným počtem štěňat ve vrhu byla stanovena následující kritéria, která by měla zabezpečit optimální průběh kojení:

1. týden - 1 až 1,5 násobek záchovné dávky nebřezích fen
2. týden - 2 násobek
3. a 4. týden - 2,5 až 3 násobek
Od 4. týdne stáří štěňat kdy převádíme štěňata na normální stravu, je vhodné krmit fenu zvlášť od štěňat, aby fena nežrala krmení štěňatům.
7. a 8. týden - 0,5 násobek

Tak vysokou potřebu energie a živin, jakou potřebuje fena ve vrcholu kojení, nelze prakticky zabezpečit žádným ze standardních typů krmiva neboť toto krmení není schopno objemově při omezené kapacitě a vstřebávací schopnosti zažívacího aparátu ani při krmení ad libitum tyto zvýšené nároky krýt. Je tedy nezbytné předkládat feně pouze krmení koncentrované s vyváženým obsahem vysoce stravitelných složek (do 30 % bílkovin). Pokud není feně zabezpečen dostatečný příjem živin a energie, v první řadě dojde k rychlému úbytku na hmotnosti fen, v druhém sledu pak, jako ochrana matky před vyčerpáním, se omezí až zcela se zastaví tvorba mléka, což se ve svém důsledku projeví ve zpomalení růstu štěňat. Stejně jak je důležitá potřeba živin a energie, je nezbytné zabezpečit feně neustálý přístup k čerstvé vodě. Důsledky jejího nedostatku jsou stejné, jako u nedostatku živin a energie v krmivu. U mnoho početných vrhů nebo u fen se zdravotními problémy, resp. u konstitučně slabých fen jediným opatřením, kterým jim můžeme výrazně odlehčit, je přikrmování štěňat mléčnými náhražkami a co nejranější převod štěňat na klasickou (tuhou) stravu.

Eklampsie - poporodní odvápnění

Mezi chovateli malých plemen psů je poporodní odvápnění obávaným a velmi známým onemocněním. Podstatou onemocnění je prudké snížení vápníku v krvi v důsledku jeho přemístění do mléka. Odčerpávání vápníku z pohotových snadno dostupných rezerv jako je např. svalovina, kde působí coby prostředník svalového stahu, má za následek klinický projev onemocnění.
Onemocnění postihuje feny s početnými vrhy, rychle rostoucími štěňaty, hodně mléčné feny a feny se silným mateřským pudem. Typickým obdobím pro projev onemocnění je 3. a 4. týden po porodu, tj. vrchol tvorby mléka. Onemocnění se projevuje nejprve skleslostí feny, třením čenichu tlapkami , fena odchází od štěňat, vyhledává stinná místa a odmítá potravu. Často může zůstat pouze u těchto příznaků. Pokud se však onemocnění dále prohlubuje, nastupují u fen svalové záškuby po celém těle, které následně přechází do těžkých křečí. Průběh onemocnění je velice rychlý. Do křečových stavů upadají feny do 0,5 až 1 hodiny od zaregistrování prvních známek onemocnění. V případě, že by se neprovedlo rychlé ošetření aplikacemi preparátů s obsahem vápníku do žíly, mohlo by vést další prohloubení onemocnění a k úhynu.
Jedním z tradovaných postupů jak předcházet tomuto onemocnění, je dodávání minerálních doplňků s obsahem vápníku po celý čas březosti a kojení. Problém je však v tom, že pokud krmíme bez přídavků vápníku organismus je nucen reagovat na aktuální množství vápníku v potravě a to při nedostatku vápníku aktivací systému ledvin - vitamín D, čímž se zvýší vstřebávání vápníku ve střevech nebo systému příštítných tělísek - parathormon, který je odpovědný za uvolňování vápníku z kostí. V opačném případě, kdy je vápníku nadbytek se aktivuje vylučování kalcitortinu z příštítných tělísek, který naopak vápník ukládá do kostí.
Pokud je však vápník podáván dlouhodobě v nadbytku, je přirozené hospodaření s vápníkem narušeno ve smyslu zpomalení aktivace jeho rezerv. Bylo zjištěno, že u více plodných fen, nelze dodat potřebný vápník do organismu žádným přirozeným způsobem. Proto prakticky každá fena vyživuje štěňata alespoň v době vrcholu kojení na svůj dluh a může se tedy stát, že v tomto období dojde u fen překrmovaných vápníkem k opožděné aktivaci vápníkových rezerv a k překročení prahu tolerance vápníkového dluhu, který tak dá vzniku poporodní eklampsii (odvápnění).

Výživa fen v době odstavu

V běžné chovatelské praxi se odstav štěňat praktikuje mezi 5. a 8. týdnem po porodu. Jeho termín je určován zpravidla prodejem štěňat. Důležitým kritériem pro stanovení termínu odstavení by měla být především kondice feny. U fen vyhublých s početnějšími vrhy je účelné ukončit tvorbu mléka již v 5. nebo 6. týdnu. Naopak u fen obézních můžeme bez obtíží prodloužit kojení do 10. týdne.
Odstav představuje období, kdy v průběhu jednoho týdne se snažíme u feny zastavit tvorbu mléka a naučit štěňata plné samostatnosti a nezávislosti na příjmu mateřského mléka.
V posledním týdnu plynule snižujeme každý den krmnou dávku feně o 10 až 25%, tak aby na konci odstavu odpovídalo množství krmiva maximálně záchovné dávce pro nebřezí fenu. Opět se v době odstavu vracíme ke krmivu se sníženým obsahem bílkovin a energie, tj. ke krmivu pro psy bez zátěže (do 26% bílkovin). Poslední den odstavu většinou fenám nepředkládáme žádné krmivo. Také příjem tekutin bývá snižován až o třetinu.
Vlastní kontrolu efektivity odstavu - náplně mléčné žlázy provádíme pouze 1x denně, aby nedošlo k tzv. zatvrdnutí mléčné žlázy v důsledku zadržování mléka. Na druhou stranu mléko ze struku neodstřikujeme, abychom jeho tvorbu dále nestimulovali.
Fenu a štěňata v době odstavu chováme odděleně a dobu sáni cíleně regulujeme. Na počátku odstavu umožníme kojení maximálně 3x za den, na konci pak pouze 1x denně. Přitom štěňata pouštíme k feně vždy až po nakrmení.
Následující klidové období po odstavu, j. do nástupu nového hárání, je obdobím regenerace (obnovy březosti a kojením odčerpaných rezerv) a přípravy feny na nový reprodukční cyklus. Délka klidové fáze je individuální a do značné míry je závislá na rychlosti návratu feny do optimální kondice.

 

Kalendář akcí

14.06.2017 20:11
Ve dnech 1.7. a 2.7. bude probíhat po Beskydký výstava psů v Polsku, Bielsko - Biala. Vítězové dostanou oba dva dny tituly, které je možné započíst pro Polský šampionát. Více informací zde.
21.04.2017 23:18
51. ročník Mezinárodní výstavy psů všech plemen INTERCANIS CACIB FCI proběhne ve dnech 24.6 - 25.6. 2017, kdy Pyrenejský horský pes bude posouzen dne 25.6.2017 pane Miroslavem Václavíkem. Pevně věřím, že se na výstavě setkáme s početným zástupem milovníků plemene. Pro více informací o této výstavě prosím navštivte web INTECANIS.
25.03.2017 19:35
22. Slezská výstava psů, se bude konat v sobotu 13.5.2017.  Místem konání výstavy budou opět prostory sportovně rekreačního areálu v Hlučíně. Více informací o výstavě naleznete zde.
25.03.2017 19:28
15.dubna 2017 v areálu Dočkalova Mlýna (okres Havlíčkův Brod) bude probíhat jarní klubová výstava klubu pyrenejský plemen. Plemena pyrenejský horský pes, pyrenejský mastin a katalánský ovčák bude posuzovat známý a uznávaný rozhodčí - Rafael Escar Tabueña (Španělsko), chovatel pyrenejských horských psů, CHS Torre de Justo. Všechny příznivce pyrenejský plemen srdečně vítáme.
25.03.2017 19:25
8-9.4.2017 se koná v Ostravě na výstavišti Černá Louka Národní výstava psů. Pyrenejský horský pes bude posouzen 9.4.2017 v 10:50. Všichni jsou srdečně vítáni.

Kontakt

CHS PERLA SILESIA Doubrava 327
735 33 Doubrava
Czech Republic
tel: +420 605 137 510

facebook.com/markettta
langerovamarketa@gmail.com